Flamendr

Nářek zvířete chyceného v pasti

čaplého v kleštích

tam někde v rejišti masy lidí velkoměsta

zmatek semklý v pěsti

zvonění v zalehlých uších

tam někde vprostřed schváceno a uštváno

nasává vzduch jak nejhloubš dovede

však panika jeho tělem zemdlelým

propukává a dere se na povrch

tak

že prastaré rozpukané chodníky

kdys z kompaktního celistvého betonu

mění jeden po druhém za obdélníkovou nebo

čtvercovou dlažbu

kterak zem pod ní skrz spáry přec lépe dýchá

tak

obdobno rádo by volně dýchalo

Kdyby býval žoviální flamendr

nerozeklel jeho poslední naději vejpůl

Kdyby se bývala nespustila

chronická automatika štěpící mikro piliny

od jeho ocelového robotického srdce

Pak by navždy pochyboval

že v zdánlivě neživém stroji

je více citu než v mase a krvi

které rád tak pyšně na odiv světu ční

Kdyby jen žoviální flamendr

nepotopil už tak vyplašené zvíře

do splašků smyšlených absurdit

Nerezivělo by teď jeho tělo

a nerozkládala by se jeho duše na součástky

S utahanou myslí souká se

z tak závratné lásky

lapá ho panika

a v duchu volá

křičí o pomoc