LEA

LEA

Jsi jako borůvka na pařížském krému

nahoře temně modravá

ale pod tím vším

sladká a omamně podmanivá

jsi kolosálně přítomná

ve všech odlescích zdánlivě matných povrchů

v protisměrných časových smyčkách

i rezonujících hlubinách

či sychravě chladných vrcholů

pro mou duši tak hebce přilnavá

jako vosk v kalíšku při svíčkách

tak rozpálená, vzápětí tak zatvrzelá

Jsi nepolapitelná

jako závan vůně šafránu z jara na louce

jsi nepolapitelná

jako kluzké lana smykající se v prudké bouři při plavbě oceánem

jsi nepolapitelná

jako vznášející se chmíříčko pampelišek

které mi zfoukla náhoda a já je lapám ve vzduchu dokud nepřepadnu

jsi nedostižná

jako lístek co pošlu po vodě, ale pak si to rozmyslím

jsi nedostižná

jako ušlechtilá noční myšlenka, kterou druhý den marně hledám

jsi nedostižná

jako mihnutí záblesku štěstí v celém mém životě

Jsi tak étericky lehká

jako pírko co se křehce nese na dlani

tak jemná, vznešeně krásná

a léčivá jako vzpomínka na tvůj něžný dotyk

když jdou na mne v osamění mrákoty