L

~L.~
ˇ

lásko ach lásko

vidíš ten proužek v dálce

slyšíš řinkot žhavých jisker

jak o sebe šelestí

jak o sebe třou a linou se blíže

derou se nám pod kůži

vzteklé a řádící

možná i šílené a tesknící

a probleskují skrz naše oči

podívej jak poletují po nebi

pleteš si je s hvězdami

přitom tancují valčík

Co takhle vznešené dominanty

s ozvěnou nočních kroků

dunících někde v útrobách studených kamenných stěn

Co takhle vznešené světlo

zřetelně kopírující tanec našich stínů?

Všechna ta tajemství se dmou vzhůru nad naše hlavy

jsme pyšny být jeho součástí v tomto městě

v tomto věku

tys mne zachránila i pohltila stejně tak

V továrnách buší pádné údery

tak důrazně a těžkopádně

jako kující železo

tak lehce jiskernatě vysvobozeno

do vřavy lidí

jejich rik je něco neoblomného

a tenhle koloběh systému

nebyl by teď v pokleku zpětně u prahu vstupních dveří

během chůze se ledasco ještě více utvrdí

ach lásko poslyš ten lásky plný rej

poslyš dupot pražců pod koly šalin i vlaků

byť se ti zdá že se noc se dnem hádá

byť se ti zdá že taneční mistr je z řad pošetilců

i třebaže si teď myslíš, že vracet se do zmatených snů

během noci je hodno blázna a pomatence

uzři prosím ten proužek v dálce

zahlédni to světlo protínající vše temné a černotmoucí