Úsměv

//__Úsměv__//

zkouším se usmívat

slano v ústech

začíná se stmívat

poslední slovo na rtech

pohladím tě po tváři

sjedu ti po rukou, semknu ti dlaně

oblaka v poslední slunné záři

tiše odcházíš chůzí laně

růžový opar vznáší se nad námi

v půli vysokých obrů

co tyčí se k nebesům

slza z očí po tváři padá mi

to poslední večerní zvony zazní

v kapličce velkého bludiště

co sklání výšku nad celým městem

to dechberoucí sídliště

v oknech odráží se slunce

co každý den si pamatují

květy stromů ve víru tance

laškovně si vánek s nimi pohrává

a nám vlasy do sebe splétává

poslední pohled věnuji dvěma jiskrám

jež dlouho neuvidím

pohupují se v tvých vlasech

a já vím, že si na mne vzpomeneš

dvě jiskry

co třpití se v kapkách deště

v poledním žáru

i v tmavém nočním hávu

odjíždí se mi tak lehce

vše už víš, máš ve svých rukou

pocit zadostiučinění

efemérní maličkosti neporpadnou

jako slunce za horizont

co mezi námi kdysi probíjely

klopím hlavu, zatínám žal

stud, odvaha by se zabíjeli

a vztek by ze mne řval

usmívám se, opouštím

krajina pominula vzpomínky

nelituji ničeho

roztříštila se na drobné kamínky

teď opírám se o čelo

hvězdy se probouzí...