Rudé lístky a tmavěmodrá hlubina

//__Rudé lístky a tmavěmodrá hlubina__//

kameny ukolébavku šeptají

blankytná hladina tiše spí

a z oblak nízko nad zemí

padají lístky minulosti

mé radosti utichají

volným pádem na zem dopadají

jako ty lístky klidně a poddajně

lstivě se červenali na větvích stromů

až buráceli mé chtíče blesko hromů

lstivě se podbízeli

ve světle západu slunce hořely a plápolaly

to však má duše se spalovala touhou

teď padají na hladinu jezera

mé oči bodají tupý pohled do prázdna

snad aby ji rozťaly

aby vpluly vstříc hlubinám neznáma

snad aby je poznaly

třaskavá bolest podává mi ruku

až uteče poslední láska

pak tohle místo zůstane nepovšimnuté

naposled políbím tě na krku

kterak všechno vybledne

pak do vody vnoří se mé tělo

a zvony zazní v pravé poledne