Kdesi, cosi, kdysi

//__Kdesi, cosi, kdysi__//

poslechni si moji duši dnes večer

to ty jsi ta, co mi bere dech

šíp proletěl snes a klečel

když světlo pozbyl ve svých snech

zavírám oči a chodím tmou

propadám se a mohu se zalknout

nesmím pohladit tvář tvou

minulosti! Musím tě zamknout?

hůře vidím, hůře dýchám

krásné sliby uvnitř sebe slýchám

a všechno je nic když pro tě pláču

a všechno je tím víc když ti vzkážu

že mi chybíš

smutná křehkost

našlapující špičkami mezi kapkami deště

zpoza mračen záře paprsků

soužený smír

ať jsem kdekoli,

ať dělám cokoli,

nezažila jsem předtím

v čase všedním

v čase veselém

tolik dnů v hávu omšelém