Srdce

Srdce polapeno a vytrženo z řad s vážností i naivitou.

Kolébá se na vratké bárce

a nohy mu hmitají,

zdají se být futuristní v dálce.

Pak šplouch sem, šplouch tam,

nevyhne se pneumatikám.

Do každé z nich nohy mu zapadnou,

a občas škobrtne a znejistí,

ale je celkem hbité, šlapky v nich neuvíznou.

Rozpažené ruce to přeci pojistí.

S jasným cílem protloukalo se vpřed,

i bilo na poplach, když duše křehká, citlivá zabodla oči do země.

Nešlo se ubránit pocitům marnosti a zhrzenosti,

to propadalo pocitům ztracenosti.

Tak velké a velkorysé jako noční olověná obloha před bouří,

někdy však tak strasti plné samo sebe zachmuří.