Starý blog

To je něco, na co myslím dnes a denně po probuzení. Stahuje mě, stahuje nás i vás! Je prostě v každém z nás jako ovinutý pás. Co mám pod oblečením a nenechá mě volně dýchat. Přivádí mě do stresu. Bože! Já ho snad nikdy nestřesu! Je mi udělena role, společenská role. To proto, abych byla v jednom kole. Snad jednoho dne odezní. Jak to poznám? Snad že se zvonky rozezní? A když ne, tak jí ujedu, uteču, třeba na tom kole. Je mi dáno mít dvojí tvář, to se přivalí stav úzkosti. V jedné jsem silná, obletovaná. V druhé však zamyšlená, stranící se. Ale měnící se! Podle druhu společnosti. Je to prostě tak Já musím snášet tenhle tlak. A v téhle té škatuli i přes moji nevoli promiň, ale činím cokoli stavím kolem sebe hrad. A tak se zmohu pouze na pokoutnou hanu vůči Tobě. A k tomu na druhou stranu, ti podám pomocnou ruku nečestným způsobem podvodem.

Linu se Tak jako se linu za krásnou lyrickou hudbou, která prostupuje celým mým ,,já''. Tak jako se linu za krásnou vůní člověka, co kolem mne prošel, která mi připomíná vůni mé maminky, mé dětství, mé město. Tak jako se linu jazykem po chuti lékořice. Ach jakou harmonii vnutí, tahle černá kompozice, která uvolňuje moji mysl a přivádí do extáze. Tak jako se linu za tajemnými zákoutími přírodními nebo městskými, které aktivují mou tělesnou auru. Tak jako se linu v rytmu tance. A tu náhle překvapí mě, je vše u konce, když někdo chytí mě zezadu kolem mého pasu. Tak jako se linu celým éterem. Z nějž dostávám husí kůži, když skrz něj lítám letem světem a něco vzrušeně očekávám. Tak stejně se linu i za Tebou, když uzřím tvoji duhu azurovou, která prochází přes mé oči, až k mému srdci. V tu chvíli se aktivují všechny mé smysly na milion procent. Chci konečně k Tobě se přilnout a hladit tvé líce. Koukat do tvých očí nevěříce a žasnout nad tvými ebenovými vlasy, které skvějí moji duš...