Vlaštovka

Krásný pocit mě pohlcuje, když vcházím do velké místnosti, kterou člení jen lavice a židle.

Sednu si na své místo, pod lavicí děrované papíry.

Slyším komentáře přátel za zavřenými dveřmi.

Náladu mám veselou.

Složím si vlaštovku, jen tak.

Skrze otevřené okno letí…

a ostré slunce pálí.

V atriu je přestávka, malé děcka na mě volají.

Směji se.

To ale zachvátí mě špatný pocit, že jsem zapomněla…

Úsměv ze rtů klesne mi, běžím na druhou stranu k oknům do pole,

kde silnicí utíká můj pes.

Zmaten a vyděšen běží k háji.

Musím za ním…