Starý blog

Vážení potencionální virtuální čtenáři, návštevníci náhodní i známí.... Rozhodla jsem se obsah dále zveřejňovat na jiné platformě než je tato. Tento blog zůstane nadále, ale již v nezměněném stavu - nebudu do něj nic již přidávat, pakliže se časem nerozmyslím jinak. Cokoliv tu je zveřejněno, taktéž zůstane čitelné a viditelné nadále - zde nic mazat nehodlám a nebudu. Tady dávám odkaz na nový blog, nové místo, kde je pohodlnější něco vkládat a taktéž to lépe vypadá na mobilních telefonech (lepší zobrazení stránek) https://camaymanstrale.blogspot.com POSLEDNÍM ČLÁNKEM JE DOPIS VINCENTOVI XIII ZVEŘEJNĚN POD TÍMTO OZNÁMENÍM. ZAJISTÉ SI MŮŽETE TENTO POSLEDNÍ VÝTVOR PŘEČÍST I ZDE, NICMÉNĚ NACHÁZÍ SE TAKÉ UŽ NA NOVÉM BLOGU. DĚKUJI ZA DOSAVADNÍ POZORNOST.

Milý Vincente, Po dlouhém čase se ti svěřuji. Začnu tím, že jako každý člověk, právě proto že jsem jenom člověk s obrovským množstvím pocitů a emocí, jsem se rozhodla vůbec poprvé přikrýt určité věci, které jsem dříve prezentovala, pod povrch. Ihned konkretizuji.... Některou mou literární tvorbu jsem skryla, stáhla pryč, ale některou jsem nechala. Ano, zdá se to teď být jako nějaká latentní msta nebo projev zadostiučinění . A taky že je. Navlíkla jsem si na sebe bílý plášť s přesvědčením, že jedno mé důležité rozhodnutí je definitivní a až do konce dní. Celá v bílém, bez hříchu v srdci i na těle, domnívající se, že kráčím téměř k něčemu, co by mohlo připomínat oltář anebo vítězný oblouk jenž je branou k ráji a k věčnému štěstí, jsem namísto toho kráčela na popraviště. Připodobňuji tuhle událost naprosto bez obalu, protože přesně takhle pro mne vyzněla a vůbec nepřeháním. Tenhle scénář se, se stejně stále velkou naivitou a důvěřivostí k lidem, opakuje celý můj život. Ale tentokrát je to...